Obléhání Leningradu – sovětské utrpení a Hitlerova Nemesis

                Sankt-Petěrburg, ruské město ležící na březích Finského zálivu Baltského moře, má bohatou a krutou historii. Dnes zde žije na pět milionů obyvatel. Dříve bývalo centrem carského Ruska, právě zde byla zahájena Velká říjnová socialistická revoluce výstřelem z děla křižníku Aurora. A právě zde došlo k nejkrutějšímu, nejděsivějšímu a nejdelšímu obléhání v rámci východní fronty za druhé světové války.

palác poustevny


                To trvalo téměř tři roky, přibližně 900 dní. Adolf Hitler jej používal jako nástroj demonstrace síly svých armád. Mohl město kdykoliv zničit, ale měl potřebu Stalinovi, tehdejšímu vrchnímu představiteli Sovětského svazu, dokázat, že si s jeho zemí může dělat, co se mu zlíbí. A tato nadutost jej nakonec stála celou válku.


                V roce 1941 napadlo nacistické Německo Sovětský svaz. Během 3 týdnů obsadili vojáci skupiny armád Sever celé Pobaltí a rychlé tankové divize směřovaly k jednomu ze sovětských center. V září jednotky zahájily obchvat města a čekaly na povolení vrchního velení k vpádu a zabrání. Místo toho ale přišel povel město držet v obklíčení.
st petersburg


                Ve městě brzy začaly docházet zásoby potravin, zavedl se přídělový systém, který obsahoval asi 300 kalorií na osobu a den, tedy neúnosně malé množství chleba. Lidé začali umírat hladem. Podle neoficiálních odhadů zemřel na hladomor ve městě během 900 dní na jeden milion obyvatel. Další byli zabití neustálým ostřelováním dělostřelectva. Přesto však obránci město dokázali občas zásobit. Odvaha a zarputilost spolu s přizpůsobením místním podmínkám dávali místním dobrovolníkům šanci v zimě postavit přes zamrzlé Ladožské a Oněžské jezero provizorní železnici, po níž dopravovali zásoby. Tím dali naději místním. A naděje je udržela při životě do konce války.


                Tento špatný tah se nakonec stal osudným pro Hitlerovu východní frontu a potažmo celou válku. Jednotky, které držely město v obklíčení, totiž zoufale chyběly v bitvách o Moskvu a nakonec u Stalingradu, kde došlo k definitivnímu obratu. Ztráty již nedovolovaly držet pozice, a tak Němci museli ustupovat; nakonec se ústup zastavil až před Berlínem – bylo pozdě.

Ohodnoťte příspěvek